V. Nikdy tě, hochu, nezradím,

Nikdy tě, hochu, nezradím,

pod oknem myrtu zasadím,

zelené lístky, bílý květ –

počkám, až navrátíš se zpět.

Ať temná noc, ať z hor se dní,

počkám až v den svůj poslední –

ni všechna dál, ni všechen čas –

nic v světě nerozloučí nás!

Mé srdce tvým je celičké

v života chvíli každičké –

až máj svět květem oděje,

v mém srdci slavík Ti zapěje,

a léto až se nakloní,

v něm pro Tě růže zavoní,

a jeseně až dýchne chlad,

ohníčkem vstříc Ti bude plát,

a zima až je zasněží –

i v smrti Tobě náleží...