V NOCI

Ťuk! – ťuk! zní to v staré skříni

nebo truhle – ťuky ťuk!

Tiše dřív a hlasněj nyní

jednotvárný slyšet zvuk.

Proč se chvěješ ulekaná

tímto hlasem, drahá, proč?

Ne, to smutné smrti hrana

nevyzvání červotoč.

To svou družku k lásky hodu

toužebně zve, a počíná

svatá chvíle nových rodů,

blahá žití hodina.

Zní v tom ozev věčné síly,

věčný ohně plam a ruch,

k přírodě kdy znovu chýlí

všemocný se lásky Bůh.

Zní v tom ples a jásot žití,

nesmrtelna, věčna dech!

Nech mé srdce na svém bíti

v stejně plesných úderech!