V OBLACÍCH.

Zda jednou mohu v světě žít?

Co život pro mne může mít?

A co tak smutně přemítám,

nacházím, že jsem sám a sám,

že jsem už navždy odsouzen

v snu vidět život, v žití sen....

Sám sedím němý nad věkem,

já Bůh, jenž nebyl člověkem

a v mojí hrudi blaze mi,

když vidím mračny na zemi.