V. Od týchž bratří božské símě spásy

Od týchž bratří božské símě spásy

Na Moravě též se rozsívá,

Blahodějně v srdcích prospívá,

Skvostný nesouc květ a plné klasy.

Apoštoly svými již v ty časy

Vděčné Slovanstvo je nazývá;

Ve chrámích se slavně ozývá:

„Hospodine!“ národními hlasy.

Není násilí tu ani meče,

Krve krůpěj se zde neproleje;

Každý volně sklání hlavu kleče. –

Při křtu voda jen, ne krev ať teče,

Vnucenáť nic svátost neprospěje;

Víra bez lásky – jest bez naděje!