V ODLEHLÉM SVĚTĚ

Daleko široko chatrče v kole,

daleko široko drobounká pole,

vysoké hory nad nimi.

Kdesi v městech se lidé mučí,

lépe a mocněji žíti se učí

za chimerami a zdáními.

V městech hledají Boha, bok mu ohledali,

zpodobovali jeho divy a padělali,

cesta k němu svízelná jest a daleká.

Mrtvolami věnčená rozsápaných kostí,

demonickou a krutou ctižádostí,

krví těch, kteří putují k němu, až přetéká.

Zde však jen to jest, co zem dá úrody mukou,

ze země do ruky, v ústa z rukou,

k Bohu pak slovy starých modliteb.

Je tu tak blízko příkrou strání

v nenávratno, až k božímu slitování,

pro ty, kdož dojedli aneb dojídají svůj chléb.