V. ORÁNÍ.

Volečky, volky, s druhem druh

dnes táhněte mi hezky pluh,

v pravo a v levo nikam v bok,

jen rovnou dále krok a krok!

Ať každá brázda jako prut

a s hroudami a beze hrud

jak hluboko se orají.

ať jedna k druhé lehají.

Sic ubývá to pomalu,

kdes narazíme na skálu,

však do večera širý lán

přec jenom bude doorán.

Dnes, jak vás jenom poháním,

o těžké práci sotva vím,

však málo let než uteče,

stát budu pevně u kleče.