V OVČINCI.

Začátek tvůj byl slibný tak,

však konce budou smutné,

neboť se počal ošívat,

mnohý tvůj sluha v kutně.

Ač dřív se mu tak líbila,

že žalmy o ní zpíval,

teď víc a víc ho tísnila,

že den ze dne se díval,

když po ránu ji na se bral,

když klekal k svému dílu,

zda krejčí mu v ní udělal

dost pohodlnou díru.

Je díra malá nahoře

a velikánská dole,

však přece je v ní, potvoře,

tak dusno jako v oule.

A marné hrozby tatíka

a jeho černých druhů,

tak mnohý z ní dnes utíká,

neb mu v ní nejde k duhu.

Křik velký zavzněl ze stáda,

to řvou nebeské kozy,

že kuten je již hromada,

na tři formanské vozy.

Začátek tvůj byl slibný tak,

však konec bude smutný,

neb budou více utíkat

a zahazovat kutny.