V PANOPTIKU.

Byla panna tetovaná

kdesi v panoptiku,

jehly hrotem malovaná

od šíje až k dříku.

Císaři i papežové

na lýtkách jí pláli,

umělci i básníkové

nad ňadry se smáli.

Polo drze, polo cudně

šatičky své zvedla,

usmála se přitom svůdně,

koketně si vedla.

Podivil se z hostí jeden

a k ní pravil tiše:

„Jaký asi, krásko, eden

máte na svém břiše?“

Ale vlídná tato dáma

děla bez rozpaku:

„„Nejkrasší to panorama

nelze zjevit zraku!““