V paprscích slunce májového jitra...
By Adolf Černý
V paprscích slunce májového jitra
vidím tě bílou, úsměvnou a milou
z okna Tvé jizby zahleděnou v dáli,
kde čeká v mlhách zahalené zítra...
Na vlnách vůně rašícího listí
vidím Tvou duši na lodičce touhy
veslovat k břehům, snové Tví kde žijí
nad slzu štěstí, nad lilie čistí...
V předtuše růžných jabloňových květů
duše Tvá již k těm přirazila břehům:
s družinou snů Tvých uvítat ji musím –
křídla své duše rozepínám k letu...