V paprscích slunce májového jitra...

By Adolf Černý

V paprscích slunce májového jitra

vidím tě bílou, úsměvnou a milou

z okna Tvé jizby zahleděnou v dáli,

kde čeká v mlhách zahalené zítra...

Na vlnách vůně rašícího listí

vidím Tvou duši na lodičce touhy

veslovat k břehům, snové Tví kde žijí

nad slzu štěstí, nad lilie čistí...

V předtuše růžných jabloňových květů

duše Tvá již k těm přirazila břehům:

s družinou snů Tvých uvítat ji musím –

křídla své duše rozepínám k letu...