V parku.

V aleji staré, zapadlé

jsou všechny astry povadlé,

a stříbro luny vychladlé.

A na pěšině pod háji

dva smutné stíny potají

sychravou nocí vzdychají.

Králevic drnká na lyru,

a v šeru sochy satyrů

prs dobývá se z kašmíru.

Ač struny plné soucitu,

přec dnes už hraje bez citu

a větru zpívá píseň tu.

V aleji staré, zapadlé

jsou všechny astry povadlé,

a vůně touhou nasládlé.

A rytíř znaven nudnou hrou,

teď sňal si přilbu s chimerou

a sní pod lunou vychladlou.