V PERUGII R. 1495.

Vjel do Perugie tehdy svatý otec,

to Alexander Šestý. Sem se uhnul

před králem francouzským, jenž táhl k Římu.

Dny jednotvárně nudně jdou. Zde není

pohodlí vatikanských, zábav jeho,

Julie Farnese a všech těch druhých,

jež byly jarem v zimě žití jeho.

I napadlo mu, že by mohl prací

ve prospěch církve zahnat šedou nudu.

Zde útrapy zřel křesťanského lidu,

vsi vypálené, pole nevzdělaná

a krajinu, již vlci zalidnili,

neb těla zbitých křesťanů je zvala –

a vším byl vinen ten rod Baglionů,

rod prokletý, jenž jeho, pána svého,

nic dosud nedbal; byl-li legat poslán,

už cestou dostal vzkaz, že hlava jeho

se v městě jistě octne u pat jeho –

a řádil tak, jak nebylo by nad ním

papeže na zemi a Boha v nebi.

I umiňuje sobě svatý otec

rod bohaprázdný shladit s tváří země.

Zve k sobě strašnou hlavu jeho Quida

a Quido přišel. Líbá s úctou střevíc

svatému otci, velebí tu chvíli,

jež přeje mu před Svatostí stát jeho

a přísahá, že dát chce krev i statky

po přání jeho. Svatý otec dojat

mu úctu vzdává, přízní ujišťuje

a slávu celé rodiny té cení,

tak cení, že by přál si poznat všecky

a míní, že by hod chtěl vystrojiti

neb turnaj skvělý, nebo hod i turnaj,

by ukázal jim otcovskou svou přízeň

a světu úctu svou k nim neskonalou.

Zarazil na chvíli se strašný Quido.

Však náhle vzplane osvícením vnitřním

a nadšeně plán tento pochvaluje

a souhlasí a dotvrzuje vřele,

že celý rod jich nemá jiné touhy

než zhřát se v slunci papežovy přízně,

jenž otcem všech a milostivým pánem –

jen míní, divadlem že nejkrásnějším

to bude, sejde-li se rod jich celý

se všemi vojsky, jež jim k ruce stojí

a v plné zbroji před svatého otce;

rodina jeho, pravda, v statečnosti

pohledat sotva může rovné sobě,

však Svatost musí také vojsko vidět,

to vojsko, které na jediný pokyn

se vrhá jako povodeň neb plamen

na pěší, jezdce, děla i zdi hradeb...

Teď překvapen je zase svatý otec.

I mní, že tohle hodno uvážení

a dohovorů bližších v čase jiném.

Však nehovořil. Z Perugie pak zmizel

den na to s veškerými katy svými.