V pohroužení

Moře modra nad mou hlavou,

vůkol vůně z niv.

Ztišuje se pod únavou,

dýchám zbožněji než dřív,

žehnám pláni, žehnám stráni,

stříbra vzdušným hrám,

nesu svoje požehnání

květům, v nichž se zalykám.

Jako ten, kdo při modlení

pod nebem je tich,

modro, lásko, zrcadlení,

nedohlédám břehů tvých.