V POKOJI VEČER...

V pokoji večer sedím sám,

krb vytopený pěkně hřeje.

V pokoji večer sedím sám

a vzpomínám:

to štěstí mé, ach, kde, ach, kde je?

V krbu to praská, hučí, řve,

jak běsů dav by tam cos tropil.

V krbu to praská, hučí, řve,

jak poprvé

když srdce své jsem touhou opil.

Nad lampou staví moucha let

a střemhlav do výhně se řítí.

Nad lampou staví moucha let:

To vyprávět’

bych mohl také o svém žití.

Hodiny na zdi: tik, tik, tak,

a v kolečkách to divně hraje.

Hodiny na zdi: tik, tik, tak –

má mysl však

o novém štěstí spřádá báje.