V PŘEDTUŠE JARA.

Fialkami, kočičkami

hned se jaro přihlásí,

dočkáš se a půjdem sami,

dojati a bezhlasí.

Ani slůvko nepadne tu,

k dlani jen se vztáhne dlaň;

hleď, jak všecko raší v letu,

snivě kyne bledá stráň.

Větry dují, jezy hučí,

svěží, mlád jest každý list,

prvosenka v trávě pučí,

píseň letí z ptačích hnízd.

Přírody to stará nota,

jasy, zvuky, barev směs,

všecko volá do života,

k povzletu až do nebes,

stárnoucí že srdce musí

chápat vše a ocenit

a vsled zlíbat vlas tvůj rusý,

plný ret a říci: Žít!