V PŘÍRODĚ

Vzduch teplem léta se třese,

sám bloudím v zeleném lese,

blahem se chvěje srdce mé,

hruď moje rozkoší dme se;

nade mnou nebe blankytné,

jak modrá kopule pne se...

Teď chtěl bych věčně v slunci snít,

mdlý, šťastný, rozespalý,

a světly, vůní bezu zpit

jen naslouchat, jak zdáli

zvuk šalmaje, odkuds’ z pastvin mdle,

melancholicky se nese...