V přírodě.

Lépe je v boží přírodě

než u Andrejsů v hospodě;

pod skalou čerstvý pramínek,

na poli chmel a ječmínek.

Ptáčkové si tam zpívají,

z té křídy strachu nemají

a nikomu nic nechybí;

ta voda zvlášť je pro ryby.

A lidé, když tak přijdou ven,

všem přejou ji a vzdychnou jen,

by chmel a ječmen, boží dar,

též spatřil jejich pivovar.

Ba, nechybí a nezhřeší,

kdo s přírodou se potěší;

a to je také dobré moc:

nikdo tam není přes půlnoc.

Jenom ti světa škůdníci,

– šenkýři, ještě sklenici! –

Až my si na to zvykneme,

taky tam chodit budeme.