V. Proto Bůh tak prostranný jest stvořil

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Proto Bůh tak prostranný jest stvořil

Mocí slova krásný tento svět,

By jej člověk, tvorstva všeho květ,

Osadil, v něm působil a tvořil;

Aby přírodu si upokořil,

Vždy jen k předu čelil a ne zpět,

A se snažil lépe vystavět,

Co čas zhoubný ztroskotal a zbořil.

Nechtěl Pán, by lidstvo rozmnožené

V jedné plazilo se těsné houšti,

A půl země aby bylo pouští;

A tak rámě jeho napřažené

Je co mraky sivé rozehání,

K dalšímu je nutíc stěhování.