V proudu díla.

Jak zpívá vodopád, kdy s skaliska se řítí!

A pout kdy uvolněn se člověk cítí

a množství, tyrani, jak v ples se nítí!

Nepravý Seneca mní za přítele Mína

se zlosti vzdát i zasvětit, v skon, slynná

ó cnosti, tvůj; leč smrt zda nadšení v dost sinná.

Pirouett, reverencím zvyklý jen

moderní, vlas jen kadeřit svůj znalý

čím v dílo určení ves obecnosti v spleen,

za shonu galopádu v hru tak kalý.

Ne břímě poznání, baffarda v plen

pozvednout onyx, rozkoše, jejž valí

požitku skřítek, schopen leda, sen

věk neví progresse čím neskonalý.

Heroiská verse čím. –

Bastard vždy klid si chválí.