V PUSTÝCH LADECH.

By Vítězslav Hálek

V lada pustá, k ulomené hruši

bez mízy a listí, bez snětí,

sem až dojel, u ní pustil duši,

bez druhů a přátel, bez dětí.

A kůň zaržál jako zlomen ve dví,

kůň, tak sotva potažená kost,

pes mu zaštěk’ z tísněného ledví –

pes, víc kostra; není toho dost?