V RÁJI.

Děl anděl mu: „Lkáš pro své žití holé?

Co smuten jsi? Vždyť ráj kol, hudba, světci!

Tak schlíple chodíš, vzdycháš jako v bole.

Což necítíš růst křídla na své pleci?

Byl's básník, nuže, pěj; hle, na tom stvole

co květů zde! Co je ti? Pověz přeci!“

– Já zapomněl své listy spálit dole,

a to teď vyjdou na mne pěkné věci.