V RANNÍ ZOŘI.

Ó duše, vzbuď se v jitra svit,

v obličej svého Vládce zřít!

Já v muce toužím, k němu lnu,

své ruce vášniv za ním pnu!

Jen svoje chudé slovo mám,

ten poklad jemu zachovám.

Zda zemského já prachu syn

kdy Nejvyššího stihnu stín?

Ba všichni v síly záchvitu,

ó lidé, jak jsme malí tu!

A přec jen k Tobě dnes jak dřív

lnu, já sám vstříc Ti, pokud živ!