V SADĚ

U stmělé stezky zapadlé

jsou spící růže zarudlé

jak chorou touhou povadlé.

Don Chuan blouzní na lyru

a u sousoší satyrů

šíj svůdná svítí z kašmíru.

Však jeho ústa chladná jsou,

dnes tajnou vášní nevzplanou,

spíš větru pějí píseň svou.

A milenec hrou nudnou zmdlen,

své milence je nevěren

a k hvězdám vzlétá rozesněn.