V ŠERU ZPOVĚDNICE.

Zpovědnice vetchá, rozvrzaná,

u ní zpovídá se padlá panna

z hříchů svých

a panenka štká jen, pláče,

proto s ní má mnoho práce

zbožný mnich.

Hned ji mírně kárá a zas těší:

člověk křehký jest a snadno zhřeší,

klopýtne,

avšak oplakává-li své činy,

bůh mu odpuštění jeho viny

poskytne.

Přiznejte se proto, dcero milá,

s kým jste se tak těžce prohřešila,

kdo to byl,

jemuž odevzdala jste své tělo

a on za to hanby znak na čelo

vaše vryl.

Který chlípník bezbožný a drzý

je příčinou těchto vašich slzí,

rcete mi

a já budu bohu žalovati

a on štěstí, klid mu nesmí dáti

na zemi.

Nuže – tedy slyšte, sluho páně,

kdo to byl, jenž trápení to na mě

tehdy vznes –

byl to člověk zbožný, cudný, vlídný,

který tepá rád lid hříšný, bídný,

– – byl to kněz.