V šírém poli pláně duté stálo,

V šírém poli pláně duté stálo,

po dlouhé zas době znovu květlo,

snad se o máji mu něco zdálo,

a že mladé zas, mu cos se spletlo.

Kolem vrabci štěbetali,

snad si z starce posměch ďáli.

Nežli sen mé lásky barvy ztratí,

šedivými budou černé vlasy,

nežli znovu počnu zas se smáti,

budou třesoucími mladé hlasy –

pak už arci uličníky

nechci mít za protivníky.