V skalách.

Je po dešti a vlhkou travou

jen zticha vítr šelestí.

Ve skalách kdesi píseň hravou

tká cvrček z jara pověstí

a vzbouzí echo nad mou hlavou.

Já do skal vyšel si, v jich skráni

dnes rubín chtěje nalézti,

a zatím příval z nenadání

se s mračen strhl k neštěstí.

Pod křivým bukem vlhký mech

mne v zátiší svém přijal sice,

než vody přece v dravý spěch

Div nestrhly mne prchajíce.

Však dobře tak, proč chtěl jsem více

A neměl dosti na tvých rtech!