V skřivánčí písni.

Ty’s tam nyní nad hvězdami

a já dole, na té zemi –

a tou dálkou mezi námi

skřivan si vlá perutěmi.

Nad mou hlavou šumí lesy,

nad Tvým hrobem šumí jíva

a v tom tichu pod nebesy

skřivánek si verše zpívá.

Zdola k němu moje žaly

doznívají v slunnou tiši –

a tam výš, on šotek malý,

Tvoji zase radost slyší.

A když mu zde pozdrav svěřím

a on s ním tam vzlétá k Tobě,

tehdy, naše duše, věřím –

v jeho zpěv se pojí obě!