V. Socha Venuše Medicejské.

Lady krása, nedýše-li milost?

Outlost těla, vábná ušlechtilost,

Milotváří zkvétající mladost

Nebudí-li radost?

Hlava čilou svinuta rozmilostí,

Každý tah se chlubí spanilostí,

Lepost kouzelná se rozvinuje,

Duši oživuje.

Vzdechy sladké touhy z prsou loudí,

Slíčnostmi když těla oči bloudí,

Živý odlesk nebeské bytnosti

Nesmrtedlnosti!

Z lící k plným ramenům zrak cestu bere,

K částkám mžitky tvořícím se dere,

Dál se chýlí – staví – trnout zdá se

V nejvyšší tu kráse!

Od kadeří kroužných k nohoum všady

Nespatříš než vábné těla vnady,

Kde od krásy k kráse oko zpilé stavíš,

Blaze se pobavíš!