V soumraku.

Na šedá lada soumrak pad’,

i v duši mou se tiše vkrad’.

Jen jedna hvězda nad hlavou

svůj odlesk vrhá v duši mou.

A v temno jak zrak upírám,

jen jedna cesta bělá se,

po níž se zvolna ubírám,

kde černý hrob otvírá se...

A hvězda září do temna,

že hrůzy žádné necítím,

neb vím, že ve tmě Tajemna

se shledám s drahým synkem svým.