V. Staral se chudej s chudou,

Staral se chudej s chudou,

jak spolu živi budou.

Pánbůh jim povídal,

že má víc, než rozdal,

že jim dá pytel mouky,

aby si napekli dolky.

Staral se chudej s chudou,

jak děti živit budou;

chudejch je plnej svět,

nikdo jich nespočet,

jenom ten Pánbůh milý –

s moukou pro ně nestačili.

Vařili chudí z vody,

byly to špatné hody,

ohníček brzy shas,

s hladem se spojil mráz,

čím dál tím hůře bude –

co s vámi, vy děti chudé?

Kdo málo má, dá málo,

víc dá, komu nebe přálo,

Bůh má víc než rozdal,

do světa zavolal

a hlas ten lásky sladký

z mnohých zněl srdcí zpátky.

Vzpomínám zas a znova

na matky svojí slova,

kterými těšila

přání má spozdilá:

– Vzpomeň – ať jakkoli je ti –

na nouzi chudých dětí. –