V STÍN TEMNÝCH HÁJŮ.

V stín temných hájů vešli jsme

sny zlaté hledajíce,

nám v srdci hořel modrý květ

a plály nachem líce,

srp luny svítil oblohou

jak velkonoční svíce.

Jásavě ať zní písně již,

k nám radost slaví vjezd!

Ples v duši, výší nad hlavou

sny věčných hvězd!

Co tajemství, co divných krás

kol rozkvétá a hoří,

královna Mab již slétla k nám,

vůz s křídlatými oři,

vil zástup tančí na lukách

v měsíčné zlaté zoři.

Jásavě ať zní písně již,

k nám radost slaví vjezd!

Ples v duši, výší nad hlavou

sny věčných hvězd!

Nad spící jezer hladinou

chýlíme zraky v žase,

skrz bílé květy leknínu

rusalka usmívá se,

illuse říš se otvírá

před námi v luzné kráse.

Jásavě ať zní písně již,

k nám radost slaví vjezd!

Ples v duši, výší nad hlavou

sny věčných hvězd!

Skal zrytá čela chmouří se,

blesk svitl v mraků hřívě – –

Leč v houští slavík zajásal

tak toužně, zádumčivě,

my bloudíme jak zakleti

v té ozlacené nivě.

Jásavě ať zní písně již,

k nám radost slaví vjezd!

Ples v duši, výší nad hlavou

sny věčných hvězd!

Duj, bouři! Jdeme dál a dál,

kde Štěstí zámky staví!

Tvých mraků noc, tvých blesků žár

náš krok již nezastaví,

vždyť Jitra zoře růžová

skráň polibkem již zdraví.

Jásavě ať zní písně již,

k nám radost slaví vjezd!

Ples v duši, výší nad hlavou

sny věčných hvězd!

V stín temných hájů vešli jsme

ze znojů, práce denní,

skráň ověnčenu růžemi

zpět jdeme okouzleni,

květ v ruce modrý, zářící

jdem tiše v sladkém snění...