V stínech.

Já zapomenu utrpení,

muk, žalů srdce krvavých,

já nezapláču, bez žaloby

vše pevně zamknu v prsou svých,

jen oči tvoje vidět chci.

Ať jinam vzlétnou, v jiné sféry

tvé vroucí lásky důkazy

i slov tvých hudba věčně sladká,

již záchvěv srdce provází:

jen oči tvoje vidět chci.

Víc snad již ani nezatoužím

tvé teplé ruky v objetí,

ať jsem tvou bílou holubicí,

jež neslíbána odletí:

jen oči tvoje vidět chci. – –

A kdybych dnes neb někdy zítra

opouštět měla tento svět

a chystala se do daleka,

přijď poprvé a naposled:

jen oči tvoje vidět chci.