V SVĚT DÍVÁM SE...

V svět dívám se a ve všech srdcích kvésti

jen dobro zřím a ve všech duších snění,

a není zlých, jsou jenom ponížení

a ubozí jsou, které přešlo Štěstí.

Nůž, jenž se vrahu v drsné zablýsk’ pěsti,

zlo nevtisklo tam, jenom poblouznění,

co trnem tu, to v růže se kdys změní,

a tuhé zimy blízké jaro věstí.

Vše zmůže Láska, zbělí do lilií

kde jakou duši. Krásu v tvář jen bijí,

že nechápou ji, zatopeni mrakem...

A já, jenž zoufal, jenž jsem klesal ke dnu,

se usmívám, kam oči svoje zvednu,

co v svět se dívám – ženy svojí zrakem.