V symbolů bludiště jsme vkouzleni,

V symbolů bludiště jsme vkouzleni,

symbolem vesmír, myšlenka též jím

té slovo zas, jich metafora, rým – – –

Má bolest symbol, já, má láska, tušení –

Svět zrcadlová síň. – V ní srdce moje sní,

co za mou tváří skryto, nevím kým,

s tím rysem chmurným, teskným, pátravým,

jejž kreslím v sladkých mukách básnění,

bych pochopil, co možno pochopit

vše vnímaje zas rytmů šepotem

v svém srdci smyslném, leč něžném, hudbou spit.

Spěch časovosti budí u mně smích,

kdys nad zítřky, dnes zamyšlený jsem

NAD ZBYTKEM ZAŠLÝCH KULTUR BÁJEČNÝCH. –