V TÉ ZAHRÁDCE NAŠÍ

V té zahrádce naší

růže vyrůstá,

tam mne hoch můj tisíckráte

líbal na ústa.

V té zahrádce naší

kvete bílý hloh –

ach, kde je můj znejmilejší,

ten můj drahý hoch?

V té zahrádce naší

kvete modrý bez, –

modré oči hocha mého,

kde, ach, kde jste dnes?

V té zahrádce naší

břečtan pne se výš, –

pověz ty mně, hochu milý,

kdy se navrátíš?

V té zahrádce naší

vzrostla myrta už

a já budu tvoje žena,

ty můj drahý muž!