V TĚŽKÉM ČASE...

Staruška vnučce hladila vlas,

modlitba chvěla jí rtoma:

Utiš se – přejde těžký čas,

otec zas bude doma.

Modli se, Bohu odporuč,

těžký je život, mé dítě,

říká nám: Doufat uč se, uč,

z noci až do úsvitě!

Radost i žaly – vše jako sen,

pohádkou minulost zdá se,

po bouři opět slunný den

ze mraků usmívá se...

Na světě bývalo vždycky tak,

život má píseň vždy jednu;

štěstí-li nese, bolů mrak,

s důvěrou k nebi vzhlédnu!