V TICHÉ ULIČCE.

Já prostou píseň jsem slyšel,

ji zpíval dětský hlas,

když v tiché uličce města

bled v oknech západ a has.

Tam za těmi okny šlo mládí

pohádkou dětských let,

a v domova pohodě tiché,

co kolem míjel svět.

Ta píseň byla tak prostá

a sladce hlas ten zněl,

tak jako by stříbrný zvonek

do ticha vyzváněl.

V dnů pozdních smutek, v šeď žití,

stříbrný zvonku zněj,

děvčátko malé,

Bůh štěstí tobě přej!