V tichu noci sedím sám

V tichu noci sedím sám

s duše touhou lačnou,

a jak do tmy naslouchám,

písně zvonit začnou.

Minuty jak měří čas,

chvíle stihá chvíli,

z duše vynoří se zas,

co v ni dnové skryli.

Rozhořeno v čistý žár

splývá ve skutečna tvar

utajené snění,

bolest, touha, krásy stín

rostou duše ze hlubin,

v písně se mi mění.