V TIŠI.

Z tvých ňader dýchá pokoj

a mír z tvých stinných řas –

jen blíž mne přitiskni k sobě!

ať věřím, že jsem šťasten zas.

Jen dívej se, dívej tak dlouho,

vždyť dlouhý byl to žal,

ale tvůj úsměv naň padá,

jak v mrak by úsvit dopadal.

A v duši mé je tak jasno,

a teplo a klid a lad,

a v těch mých očích je vlhko,

jak se to mohlo stát! –