V TRÁVĚ.

By Adolf Brabec

Jak se to krásně na pažitě leží,

kol do kola je všecko zelené,

na modrém nebi bílé mráčky běží

tím směrem, kde jsou lesy vzdálené.

V slunci přivírám jen zlehka oči,

jak smaragd tráva ke mně prosvitá,

v ní rozváto pár poupat na úbočí,

kde jabloň sněhem květů politá.

Tak zlehka se to dýše v jarním vzduchu

a chtěl bych dřímat věčně ve jaru,

když z dálky zaletnou sem písně ruchu,

zde piji krásu z květů poháru!