V TUŠE JARA.

By Jaroslav Vrchlický

Mladé jaro nechce k nám,

zdráhá se a váhá;

černé hroudy tu i tam,

každá snítka nahá.

V azuru jen skřivánek

trilkuje a jásá,

tuší příští vesny vděk,

a v tom jest již krása!

Mladé jaro nechce k nám,

jak ty z ňader, sloko,

na kamení tu i tam

sedí paví oko.

Na slunci se vyhřívá,

křídlem pestrým třese,

neví, cetka zářivá,

že nám jaro nese.

Ano, je zde! Tu i tam,

sáhni jen k své hrudi.

Mladé jaro nechce k nám,

ale tam se budí!