V. U potoka s novým jarem

By Julius Brabec

U potoka s novým jarem

v paždi šedých skal

pomněnky vykvetly zase,

kde jsem miloval.

V potůčku se kvítky shlíží

s listem kapradí,

tam kde vždy mi přísahala,

že mne nezradí.

Škoda! Mezi pomněnkami

rulík musil vzkvést,

aby zrcadlil zde světu –

jak to s láskou jest!