V UPOMÍNKU. (V.)

Odešla’s v tu tmavou dáli,

z níž se nikdo nenavrátí,

přes tvou hlavu čas se valí,

z klidu už tě neuchvátí.

Ale nad mou hlavou chřastí:

živých svět už mrtvých není,

neboť tam té ve propasti

tam je všeho zapomnění.

A to nejvíc v srdce hryže

a to mi až rozum mizí,

že, co bylo všeho blíže,

teď je ti tak cizí – cizí.