V UPOMÍNKU. (VII.)

Mé štěstí se mi podělo

a já je hledám v pláči;

a lidé chodí s útěchou:

„To už se nezjinačí.“

Aj dobří lidé, zjinačí,

já přec je najdu, věřte mi,

vždyť ono není daleko,

vždyť na sáh jen jest pod zemí.