V Veselá společnost. Víno, zpěv, holky...

Veselá společnost. Víno, zpěv, holky...

Tu s velkýma očima, Bohému svěží v empíru rudém,

jsem na klín si posadil. Kolikrát že jsme na světě jen?

Ať decentní morálka z šera tam poťouchlým drtí nás okem!

To plémě rád nemám, blondýnky fádní. (S Nemesis hrál jsem si na babu.

Chytla mě ovšem, kterápak žena zrak snese zavázaný!)

Leč zpívej o životě, bruneto sladká, a víno ať tryská

na ňadra nahá, na šťastné maso bujných tvých boků.

Já tak rád slyším ševely pomluv otylé Kariéry,

já mám tak rád, když do rtů se hryzou protežované ctnosti.

Leč píseň života řinčí divoce, a tyhle již – platí jen účty.

Pojď, krev výská nám v tepnách, zahýříme si v objetí snů!

Sem nepatříš. Prodejná chasa ať čeká, koupí-li někdo...

Veselá společnost. Víno, zpěv, holky. Je to tak dobře, societo?