V vzpomínkách sluníčko vidím se smát,

V vzpomínkách sluníčko vidím se smát,

výčitky hlavou mi buší,

že jsem ho jinému nechal si rvát,

že jsem měl předlouhé uši...

Boženko, měl jsem Tě rád!

S růží kol slyším vát,

co na mě se v reji

veselém smějí:

Boženko, měl jsem Tě rád!

Svět když mě týrá napořád,

ta slova hojí:

Boženko, měl jsem Tě rád!

Na zemi nesmím Tě znát!

Šeptnu, až peklo či eden nás spojí:

Boženko, mám Tě rád!