V ZAHRADĚ

S větví se větve snoubí,

ze květů tvoříce

od stromu k stromu loubí

a bílé kytice.

Nad snětí sněť se věží

ve třpytnou kupoli

a tisíc květů sněží

na cestu k údolí.

A celý sad se třpytí,

jak vílí zahrada,

pozadí zlatem svítí,

kde slunce zapadá.

Bělostné květy snivé

a vonná poupata,

jež sněhem plály dříve,

teď hoří do zlata.

A zlato s ratolestí

se řine po květech,

květy si cestu klestí

a dolů kane v mech.

Jak v báji alej dlouhá

plá celá ze zlata

a v srdci věčná touha

umlká dojata.