V ZAHRADĚ.

Na větvích tisíc bílých květů,

tisíce vonných, růžových poupat...

stříbrná rosa bude se třpytit na nich,

až začne sluníčko stoupat.

Teď ještě dřímá – i poupata dřímají

jak v postýlce hodné děti –:

tisíce bílých a vonných i růžových

na každé sněti.

Však brzy stoupne juž sluníčko zlaté,

v okýnko zaťukám milence svojí:

– Dušinko, probuď se – na naší zahradě

vychází slunko a bílé stromy stojí...