V ZANÍCENÍ

Ó, kraji želaný! Když zjitra vrchů lem

se snoubí v úsměvech a světlech s blankytem,

vzduch mládne nadějí,

směs domků vesnických se skromnou zvonicí,

sad, pole vojtěšky, břeh řeky zářící

se v nebi shlížejí,

vždy cítím v brokát snů jak prší žhavý jas,

mé nivy pestří se, mých rolí zlátne klas

a v srdce vchází mír –

A lačné náruči svět skrovným zdá se být –

Chci láskou vzplanouti a v žehu krve žít

jak země bohatýr!