V ZÁTIŠÍ. (I.)

Pole rozvlněných klasů,

za ním v hloubce život bije,

ze stlumených zní sem hlasů

monotonní melodie.

Zde však klid spí pod oblaky;

jenom z lesa s větví jedlí

vzpomínek sem lstivé zraky

zří, jež usnout nedovedly.