V ZÁTIŠÍ. (III.)

By Adolf Bohuslav Dostal

Jakoby na konci života

najednou stojíme cizí;

sotva se z klasů zrak vymotá,

v hlubině lesa už mizí.

A jaké pod nebem ticho je,

do něhož včely jen bzučí!

Na výspě uprostřed příboje

srdce tu modlit se učí.